Látku pro kroniku obecní čerpal z kroniky školní, z různých knih jednajících o Velké a jejím okolí, z vypravování osob starších a z vlastní zkušenosti.
Látku pro kroniku obecní čerpal z kroniky školní, z různých knih jednajících o Velké a jejím okolí, z vypravování osob starších a z vlastní zkušenosti.
K zapisování událostí přítomných nedospěl, poněvadž nevyčerpal dosud bohatou minulost Velké, která pro okolí a sousední Slovensko měla a má veliký význam.
Pohřeb jeho byl slavný. Zúčastnilo se ho přes 70 legionářů, čestná rota z Uh. Hradiště, sokolstvo, hasiči, učitelstvo, školní mládež, tři hudby a četné obecenstvo.
Koncem roku 1931 byl jsem pověřen já, Jan Bureš, učitel ve Velké, dalším vedením obecní kroniky.
Výstava v r. 1894
Uvedenou stať z dějin Velké nutno doplniti poukázáním na její veliký význam po stránce národopisné, na což po prvé široká veřejnost upozorněna byla „Národopisnou výstavou“ pořádanou ve Velké dne 22. a 23. července 1894. Tentokráte všemi směry sjížděli se do Velké hosté ze Slovenska, Čech a Moravy. Představen tu byl skutečný obraz celého života lidu od mládí až do stáří. Slavnost zdařila se neobyčejně skvěle a byla příčinou, že Velká v Praze na Národopisné výstavě v roce 1895 měla svoji samostatnou skupinu.
Hlavními pořadateli Národopisné výstavy ve Velké byli: Martin Zeman, sběratel písní, a učitelé Alois Fiala, František Mašík a Jan Pellar.
Udržování kroje.
Hlavní zásluhu o to, že kroj u nás nezanikl, a že písničky zdejší v letech až do světové války pilně žily mezi lidem, mají rodiny, které tenkráte vychovaly pro národopis nadšené studenstvo. Byly to rodiny Hudečkova, Klusákova, Zemanova a Pavlíkova.
Po světové válce o udržení kroje, písní a zdejších zvyků největší zásluhu má tělocvičná jednota Sokol, která nejen v místě, ale i jinde při slavnostních příležitostech propaguje krásu, jednoduchost a účelnost zdejšího kroje. Zúčastňuje se každým rokem národopisných slavností, které jsou pořádány v různých městech. Zdejší fašanek a úvod předváděny byly v Kyjově, Uh. Hradišti, Brně, Mor. Ostravě, Praze, Vlašimi a Bratislavě za účasti 50 až 120 účinkujících osob.
Studijní společnost v r. 1931.
V prázdninách 1931 byla ve Velké Studijní společnost čítající asi 20 osob pod vedením universitního profesora Vladimíra Úlehly, která studovala Velkou po stránce kulturní, hospodářské, krojové, zpěvní, zvykové, náboženské a z různých jiných hledisek. Výsledek jejich práce vydán bude ve velikém díle, které bude největším dílem, které dosud o Velké nebylo vydáno. Veškeré tyto studijní práce děly se za spoluúčasti zdejšího učitelstva a ochoty obecenstva.
Kroj dnes.
Ve všední dny ustupuje kroj lacinějšímu šatu černému-městskému. V neděli však každý rád do kroje se obleče. Z církevních slavností krojově nejpěknější jest Vzkříšení a Boží tělo. Rušivě působí do té krásy a velebnosti krojové přítomnost spolků a městského obyvatelstva, kterého rozvojem živností stále přibývá.