Velká nad Veličkou - Zjednodušená verze stránek
Nastavení velikosti písma
+

Historie - Roky 1949 - 1953

Pro obec Velkou byl utvořen matriční obvod (Velká a Javorník), matrikářem jmenován ředitel školy Jan Veleba.

Pro obec Velkou byl utvořen matriční obvod (Velká a Javorník), matrikářem jmenován ředitel školy Jan Veleba. Zřízena u Národního výboru a vybavena oddací místnost – v sále na nádvoří domu č. 151.

Od 10. dubna do 2. října 1949 zaveden letní čas. V roce 1949 z konfiskátů (po Němcích a Židech) bylo pro obec získáno: Rodinný domek čís. 457 Františky Hudatzké, budova mlýna  čís. 328, dřevěný barák a měšťanské školy, domy čís. 139 a 155 jsou státní, obhospodařovány  Národním výborem.

V roce 1949 provedena likvidace Zemského národního výboru (ZNV) a Zemské školní rady (ZŠR) a tyto úřady postupně umístěny na Krajský národní výbor (KNV) do Gottwaldova.

Dne 16. VII. 1949 značný déšť, jenž se stupňoval až v liják dlouhotrvající, voda ve Veličce stoupala, 19. VII. už moc vody, uzavřený „řádský most“ ohrožen.

Od 1. listopadu 1950 zrušeny a uzavřeny hostince Antonína Novotného číslo 129 a Stanislava Kotáska  číslo 280. Z přistavené části hostince Novotného (sál a přilehlé místnosti) bude použito ku zřízení zdravotního střediska.

Dne 9. XI. 1950 zahájeny přípravné práce, dovoz stavebního materiálu, písku, cihel aj. pro úpravu zdravotního střediska. 

Dne 22. III. 1950 za značného sucha od jiskry z lokomotivy vznikl za nádražím – Vrbovce požár na lukách, jenž se šířil do singulárního lesa a ohrožoval porost a část lesa. Byl majiteli lesa a hasičským sborem z Velké uhašen za nevelké škody. Dne 8. dubna 1950 konána v poledne na Bílou sobotu mírová slavnost na náměstí. Projev vysílán rozhlasem.

Dne 27. února 1950 ustanovena Místní skupina Československého červeného kříže ve Velké nad Veličkou. (MS – ČSČK) za účasti 22 sester a 38 bratrů. Za předsedu zvolen Vladimír Klusák, ředitel národní školy ve Velké, jednatelem Jindřich Čambala, ředitel národ. školy v Nové Lhotě, pokladníkem Matěj Vítek, odborný učitel ve Velké.

Od 17. do 29 dubna 1950 pořádána výstavba sovětské knihy v sále MNV.

Dne 4. října uspořádal MNV ve Velké mírovou manifestaci.

Dne 12. října 1950 byla ještě bouře s hromobitím a silným deštěm. 

Dne 26. října 1950 byl proveden Státní transfusní stanicí z Gottwaldova odběr dárců krve, účast 20 dobrovolných dárců krve za pomoci Místní skupiny ČSČK.

MNV zabýval se delší dobou zavésti v obci rozhlasové zařízení, neboť jevila se místní potřeba občanstva informovati v krátké době, úspěšně a snadno o potřebách a záležitostech potřebných, a na to hlášení bubnem nestačilo.

Místní rozhlas byl dobudován 1949.

Od 1. ledna 1951 zvolen a ustanoven Josef Horák číslo 472 politickým tajemníkem a Josef Hudeček číslo 174 administrativním tajemníkem.

Dnem 1. ledna 1951 odchází do výslužby obecní strážník Jiří Šavara čís. 80, narozený 24. IV. 1891 ve velké, jenž zastával místo obec. strážníka od 2. V. 1933.

Dne 17. I. 1951 stanoveno úřadem MNV, z každé domácí vepřové porážky 5 kg kostí.

Dne 21. II. 1951 jednáno na MNV ve Velké o (přemístění a) umístění lékárny ve Velké. Potřeba lékárny ve Velké a pro okolí projevuje se již delší dobu a lze doufati o příznivé vyřešení.

Dne 8. III. 1951 konána slavnost „Mezinárodní den žen“.

V dubnu 1951 upravováno sportovní hřiště a továrny „Kordárny“ na ploše.

 1. květen – 1. Máj – Svátek pracujících- slaven společně v okresním městě Veselí nad Moravou. Vypraven zvláštní vlak s velmi početnou krojovanou skupinou, hudbou, spolky. – Po ladně uspořádaném průvodu městem shromáždění na náměstí, na čestné tribuně hosté, proslovy slavnostní. Po ukončení v zámeckém parku lidová veselice.

Dne 8. dubna 1951 uspořádala Tělocvičná jednota Sokol „pochod míru“, jehož se účastnilo 410 žáků z obou škol, 62 osob. Pochodovalo se silnicí do Louky a zpět.

Dne 9. května 1951 bylo započato s úpravou lékárny, zprvu úpravné zednické práce.

Dne 17. června 1951 byly tratě „Bozatín a Úlehle“ postiženy krupobitím. Úroda v těchto tratích zničena.

Dnem 6. května 1951 byla započata v obci inseminace, to jest umělé oplodňování krav a jalovic. Dosud bylo používáno plemenných býků, jež za tím účelem chováni ve dvorci číslo 3 (dům ve vlastnictví obce), poslední opatrovatel býků Jan Slovák z čísla 259, narozen 10. října 1905. Lidé k tomuto zavedení byli zprvu nedůvěřiví, jakož ku každé novotě, ale záhy na toto zařízení zvykli, když poznali a přesvědčili se o účelnosti a pravdivosti inseminace. 

Inseminaci provádějí zvláště k tomu vyškolení mladí elévi. Stanice opatrování býků byla zlikvidována v červenci 1951.

Výměrem Zemského úřadu v Brně byl zřízen ve Velké (výměr ze 13. 1. 1923) zvěrolékařský obvod pro obce:Velkou, Hrubou a Malou Vrbku, Kuželov, Javorník, Novou Lhotu, Suchov, Blatnička, Lipov a Louku.

Prvním obvod. zvěrolékařem ustanoven MVDr. Vladimír Pavlík od 13. 1. 1923 do roku 1937, kdy odešel na jiné působiště (do Napajedel a do Brna). V r. 1937 byl jmenován MVDr. Jaroslav Bureš a byl na místě do roku 1946, kdy odešel na nové působiště do Nov. Města na Moravě. Na to zůstala Velká bez zvěrolékaře, nejbližší byl v Lipově. Dne 5. září 1951 byl jmenován obvod. zvěrolékařem MVDr. Josef Ovečka, jenž se brzy do Velké přestěhoval.

Dne 23. a 24. června 1951 pořádány ve Strážnici VI. Národopisné slavnosti.

Od 26. května do 17. června 1951 probíhala akce hlasování za Pakt míru.

20. října 1951 uspořádány školy a tj. Sokol „štafetu míru“, jež běžela v obvodu obce Velké.

10. listopadu 1951 uspořádán „štafetový běh“ – dílčí – z Velké do okres. města Veselí nad Mor.

Od 11. – 14. listopadu 1951 výstava sovětské knihy v sále MNV.

12. listopadu 1951 ještě bouřka s blýskáním a hřměním. 

Dne 29. prosince 1951 zemřel řídící učitel ve výslužbě Jan Pellar, narozen 3. II. 1870 v Krucemburku, na Vápenkách u svého vnuka učitele Luďka Mikáče, a byl 1. ledna 1932 na velickém hřbitově pochován.

Lékárna „Medika“ otevřena 7. září 1951. Správcem lékárny je Ph. Mr. Stanislav Skovajsa. Lékárna je v domě čís. 155 v přízení.

V lednu 1952 obdržel MNV ve Velké směrné číslo pro dodávku mléka na rok 1952 – 425.000 litrů.

Předpis je značně vysoký a při nízké dojivosti neúnosný.

Dne 8. března 1952 uspořádána v závodní jídelně národ. podniku Kordárna slavnost „Mezinárodní den žen“ (MDŽ).

Od 1. III. – 24. IV. 1952 prováděna na MNV tak zvaná „štítková akce“, to jest podrobné zjištění půdy u všech zeměděl. majitelů a držitelů půdy – dle přesných pomůcek knihovních (gruntovních archů) za účelem šetření zatajené půdy.

Dne 7. dubna 1952 utvořen ve Velké „Svaz pro spolupráci s armádou“ (Svaz-arm) a v čele postaveni: Ilčík Martin, vedoucí výcvikového střediska, František Rejman, kulturně-propagační činovník, Josef Sup (prvý učitel školy, druzí dva učitelé), za MNV Václav Procházka, četnic. strážmistr, za AV – NF Emil Kovář čís. 215.

1. květen – 1. Máj – Svátek pracujících – slaven opět společně v okresním městě Veselí nad Moravou.

Dne 5. května 1952 zemřel v sousední obci Javorníku dlouholetý ředitel školy Karel Postler, nar. 1888. Byl zpopelněn v Brně.

Dne 9. května 1952 uspořádán Těl. jednotou Sokol „Běh vítězství“ v obvodu Městečka Velké – za účasti škol – na památku osvobození naší vlasti vítěznou a slavnou Rudou armádou.

Dne 22. června 1952 uspořádala Jednota Sokol ve Velké „Sokolský den“ na sokolském hřišti na Kaménci. Za krásného slunného nedělního odpoledne uspořádáno cvičení dle přesného programu, jemuž přihlíželo četné obecenstvo. Cvičení bylo ukončeno lidovou veselicí.

Dne 8. listopadu 1952 běžela „Štafetu míru“ za účasti škol a Sokola z Velké do Blatnice. Téhož dne bylo zahájení oslav. Měsíce československo-sovětského přátelství (MČSP) oslavou v kinosále, a 12. prosince 1952 byl MČSP ukončen.

Od 10. – 15. srpna 1952 panovala značná vedra, teploměr ukazoval + 25°C až 28°C, jež byla ukončena 16. srpna 1952 večerní prudkou bouří, hromobitím a lijákem.

VII. Strážnické slavnosti konány 27. 28. 29. června 1952.

Dne 17. listopadu 1952 vypukla ve dvorci u Jana Kováře čís. 215 u 4 kusů hovězího dobytka slintavka a kulhavka. Zavedena úřední zastřená opatření: Zavedeny hlídky na silnicích u vjezdu do obce, jež každé vozidlo desinfikovaly vápenným roztokem. Slintavkou byl dále postižen dvorec Josefa Tomeška číslo 364 a Pavla Srbeckého číslo 363, jimž uhynula jedna jalovice. Obec byla kontumována, postižené domy uzavřeny, podniky, schůze, kina, hostince zavřeny, též návštěva kostela omezena. Před prodejnami desinfekce.

Slintavkou byla postižena ve větší míře obec Louka.

Brzy po Novém roce 1953 ohlásily se mrazy, jež se poněkud stupňovaly, a od 14. I. – 25. I. 1953 ukazoval teploměr –14°C  -18°C den co den.

Dne 18. února 1953 proveden odběr krve Státní transfusní službou, k němuž se dostavilo 35 dobrovolných dárců krve.

Dne 5. března 1953 zemřel v Moskvě předseda rady ministrů SSR, tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu, generalissimus Josef Vissarionovič Stalin, geniální vůdce a učitel pracujících celého světa – ve věku 74 let. Narodil se 21. XII. 1879 v městě Gori v tiflisské gubernii. Rakev s tělesnými pozůstatky byla 9. března 1953 uložena v Mausoleu v Moskvě vedle sarkofágu Vladimíra Iljiče Lenina.

Před 9. III. 1953 uspořádal MNV tryznu za zemřelého J. V. Stalina. U katafalku na náměstí, jenž byl ozdoben květinami, věnci a prapory, stály čestné stráže.

Dne 14. března 1953 v 11 hodin dopoledne zesnul po krátké těžké nemoci president Československé republiky, předseda Komunistické strany Československa Klement Gottwald – ve věku 57 let. Narodil se 23. listopadu 1896 v Dědicích u Vyškova.

Odešel president Kl. Gottwald, který v naši vlasti, osvobozené hrdinskými sovětskými vojáky, vedl národ k budování nového, socialistického řádu, v němž vládne dělnická třída v bratrské jednotě se všemi vrstvami pracujícího lidu. Odešel neohrožený bojovník za udržení světového míru mezi národy, která učil náš lid, jak budovati socialismus v naší vlasti.

Pohřeb konán 19. března 1953 v Praze. Tělesné pozůstatky uloženy v Mausoleu na hoře Vítkově.

MNV uspořádal ve dnech po úmrtí pietní tryznu ze zemřelého presidenta Kl. Gottwalda. Na náměstí byl postaven katafalk, ozdobený kyticemi, věnci a prapory, u nějž se střídaly čestné stráže ze složek Národní fronty a masových organisací.

Dne 21. března 1953 zvolen Ústavodárným Národním shromážděním Antonín Zápotocký presidentem Československé republiky. Narodil se 19. prosince 1884.

Dne 26. března 1953 resignoval předseda Národního výboru ve Velké Martin Žalmánek, resignace byla uznána. Novým předsedou MNV zvolen Václav Novotný, narozen 29. září 1924 ve Velké.

Složení MNV ke 26. březnu 1953:

Novotný Václav, předseda, Fňukal František číslo 166, místopředseda, členové rady NV: Hřešil Jan 342, Jakub Josef 238, Ňorek Josef 450, Prášek Jiří 477. Slovák Josef 145, Šácha Tomáš, učitel, Štefánek Jan 316, Veleba Jan 461.

Členové NV: Kovárník Josef 413, Kolaja Antonín, Kuchyňková Helena, Lerche Oldřich 103, Lipár Martin 409, Miškeřík František ml.234, Novák Václav 468, Pavlátka Jaroslav 44, Pešek Jan 484, Pavlicová Alžběta 368, Podloucký Jaroslav 343, Psík Tomáš 120, Novotný Václav 462, Řepka Václav 328, Sekerka Martin 177, Skála František 434, Procházka Václav 99, Štefánek Jan 111, Zavadilová Kateřina, Žalmánek Martin 478.

Politický tajemník: Horák Josef 372, admin. tajemník Hudeček Josef 174, pokladník: Štefánek Jan 111.

1. květen – 1. Máj – Svátek pracujících slaven společně v okresním městě Veselí nad Moravou.

Osmé výročí osvobození naší vlasti slavnou Sovětskou armádou oslaveno společnou slavností v sále na Kordárně 9. května 1953. Projev měl osvětový referent Národ. výboru Tomáš Šácha. Kulturní vložku recitační a pěveckou obstaral soubor závodní skupiny ČSM.

V květnu 1953 sestavovány čety z řad občanů za účelem hledání škodlivého brouka mandelinky bramborové.

Dne 5. května 1953 zamřela zdejší rodačka učitelka Anděla Pavlíková.

Peněžní reforma.

Dne 30. května 1953 byl vydán zákon o provedení peněžní reformy a o zrušení lístků na potravinářské a průmyslové zboží. Potravinové lístky byly v platnosti u nás téměř 14 let.

Peněžní reforma spočívá na těchto hlavních zásadách. Výměna starých Korun čsl., to jest peněz, které toho času byly v oběhu, se provedla od 1. do 4. června 1953 takto: 300 Kčs starých peněz na osobu v poměru 5 Kčs starých peněz za 1 Kčs v nové měně. Hotovosti nad 300 Kčs se vyměňovaly v poměru 50 Kčs. star. peněz za 1 Kčs nových peněz, to jest s padesáti násobným krácením. 

Tímto zákonem byly zrušeny všechny lístky na potraviny, šatenky a ostatní a nastal volný prodej.

Toto zařízení bylo přijato s velikým uspokojením a s projevem díků naší vládě.

Školská úprava.

Od 1. září 1953 národní škola (dříve obecná) splynula dle zákona a školských nařízení se střední školou (dříve měšťanskou) v „osmiletou střední školu“, jejímž ředitelem ustanoven Jan Veleba, dříve ředitel střední školy.

Dne 25. října 1953 v neděli odpoledne uspořádalo Horňácké museum Fr. Úprky a Místní národní výbor pietní vzpomínku 80. narozenin akademického malíře Cyrila Mandela, narozeného 23. X. 1873 v Kuželově, zemřelého 16. VIII. 1907 ve svém bytě v domě číslo 127 ve Velké, u hrobu zemřelého na velickém hřbitově. 

Přítomen MNV v čele s předsedou Václavem Novotným a hosté a přátelé zesnulého. Promluvil vedoucí Osvětové besedy osvět. referent Tomáš Šácha, profesor Dr. Štěpán Jež z Prahy a prof. Jan Andrys, tajemník Sdružení výtvarných umělců moravských z Hodonína.

Dne 23. XI. 1953 cesta ku hřbitovu od Dolního konce vyměřena a s prací započato cestou svépomoce.

Dne 7. XI. 1953 vypravena dílčí „Štafeta (poselství) přátelství a míru“ složená z organizací Národní fronty, nesoucí pozdravy lásky a přátelství sovětského lidu, z Velké do Blatnice a do okres. města Veselí nad Mor.

Dne 15. XI. 1953 byla ve Velké návštěva, malíř Paul Hogarth a spisovatel Ronald Svingler z Anglie. Hosty doprovázel zástupce z ministerstva informací.

Československý svaz mládeže – ČSM.

V obci Velké byl nejdříve u KSČ v roce 1947 zřízen odbor mladých a z toho pak byl utvořen Československý svaz mládeže ve Velké v květnu 1948.

Prvním předsedou byl Milan Pavlica, studující, Velká číslo 116, jednatelem stud. Luděk Kynčl, pokladníkem stud. Miloslava Horňáčková číslo 31.

Po nedlouhé době byl ustaven nový výbor s předsedou Janem Kovárníkem číslo 413, jenž pak po určitých lhůtách opět vystřídán novým výborem.

ČSM sdružuje nejpokrokověji mládež republiky, která na svých pracovištích, v dílnách, ve školách, na polích, v závodech při práci a ve svém volném čase při vzdělání i zábavě se učí žít tak, jak budou žít mladí lidé v nové společnosti, v socialismu. Mládež se staví po bok zkušeným pracovníkům a strhává je svým nadšením k radostné budovatelské práci.

Akční výbor Národní fronty – AV – NF.

AV u Místního národního výboru je za účelem zjišťování okamžitých akcí politických v obcích, závodech. Hlavním úkolem je plnění usnesení vlády.

První složení AV ve Velké datuje se ze dne 28. února 1948, kdy z iniciativy KSČ byla utvořena. 

Předseda Kovárník Josef 413 (KSČ),

místopředseda Janás Jan 422 (sociál. dem.)

jednatel Jakub Josef 238 (Svaz osvobozených polit. vězňů),

členové: Šácha Tomáš 324 (KSČ), Horňáček Martin 31 (KSČ), Lipár Martin 409 (KSČ), Sťahel Martin 33 (soc. dem.), Miškeřík František ml. 234 (národ. soc.), Hřešil Jan 342 (strana lid.), Vaněk Pavel 70 (obec. legion.), Bančák Jiří 515 (ROH), Pešek Jan 484 (JSČZ), Hudeček Josef 174 (t. j. Sokol), Dosoudil Josef 499 (Svaz brannosti).

Jednotný svaz českých zemědělců – JSČZ.

JSČZ vznikl záhy po roce 1945, složený ze zemědělců, jenž vyřizoval a řešil zájmy čistě zemědělské. Prvním předsedou JSČZ ve Velké v r. 1946 byl Martin Vrablc číslo 105, v roce 1948 byl předsedou Jiří Šácha 404, místopředsedou Josef Ňorek 450, pokladníkem Tomáš Psík 120, v roce 1949 byl předsedou Josef Ňorek čísl. 450.

V roce 1950 nevyvíjel žádnou činnost.

Jednotné zemědělské družstvo – JZD

Přípravný výbor (PV) JZD byl utvořen 8. července 1950, předsedou PV byl Martin Lipár „Na láně“ číslo 409. Nově utvořený PV nevyvíjel obzvláštní činnost. Až pak dle usnesení IX. Sjezdu KSČ z roku (květen) 1949 bylo přistoupeno k definitivnímu utvoření JZD v obce Velké.

Prvním ustavující schůze byla 25. září 1950. Na léto zvolen nový výbor, jehož předseda Martin Lipár číslo 409, hospodář Jan Kohut číslo 73, účetní Jan Veleba 461, zapisovatel Václav Procházka 99.

JZD přistoupilo na stanovy II. typu.

Dne 5. října 1950 započalo se společné hospodaření rozoráním pastvin v „Úlehlách“ na výměře 98 ha.

Rozorání provedla Státní traktorová stanice STS – Ostroh. Počet členů toho času 62, z toho 3 zemědělci, 15 polozemědělců, ostatní dělníci. Všichni členové se zapojili společně do práce v „Úlehlách“ odstraněno hloží, trní, menší kotliny vyrovnány atd.

Na podzim roku 1950 zaseto 25 ha pšenice.

JZD převzalo většinu pastvin obecních, pak půdu obecní a církevní, pokud nebyla jinak pronajata.

Hospodaření v II. typ bylo úspěšné.

V roce 1951 pomýšlelo JZD na společný chov dobytka.

Za tím účelem si zajistilo dodávku 185 *** ovcí, importovaných přímo ze Sovětského svazu. Ovce zde záhy zdomácněly. Užitek přinesly již v první stříži, z 1 berana průměr 12,70 kg vlny, z 1 ovce až 6,40 kgvlny.

V roce 1952 se začalo se společným chovem vepřů a drůbeže, ač prostory pro chov vepřů i drůbeže slepic ve velickém dvoře byly méně vyhovující. Drůbežárna postavena nad družstevní pálenicí v roce ?

Na III. typ přešlo JZD na členské schůzi dne 14. ledna 1953. S tímto usnesením byla veřejnost ještě téhož večera místním rozhlasem obeznámena.

Dne 28. III. 1953 postaven v čele JZD předseda Jan Pešek 484, Kateřina Zavadilová 322, pokladník  Anna Pavlicová 121,  skladník Martin Žalmánek 478,  účetní Jan Veleba,  jejž od 1. 7. 1953 vystřídal Martin Ilčík, říd. učitel.

Výnos v roce 1953 celkem dobrý, 28 q z 1 ha pšenice, poprvé sečení kombajnem. Ježto ve III. typu JZD nastala změna ve členstvu, zůstalo v r. 1953 v JZD 14 členů, koncem roku 1954 12 členů, ku 31. III. 1955 má JZD ve Velké 33 členů.

Datum vložení: 27. 1. 2019 10:39
Datum poslední aktualizace: 1. 8. 2022 10:41