Úvod

Od svého příchodu do Velké, to jest od roku 1904, účastnil se činně kulturního života v obci. Pracoval v ochotnickém divadelním kroužku, byl dobrým houslistou, dlouholetým jednatelem ve sboru dobrovolných hasičů, činovníkem v tělocvičné jednotě Sokol, činovníkem v Jednotě čs. obce legionářské, pracovníkem v Horňáckém muzeu a v jiných korporacích. U velických občanů byl ctěn a vážen a jeho předčasného odchodu ( zemřel ve věku 47 let na zákeřnou nemoc TBC v krku ), litovali jak jeho nejbližší příbuzní, tak i jeho žáci a všichni spoluobčané. Veliká účast na jeho pohřbu 16. dubna 1931 svědčila o tom, že byl ve Velké vážený a oblíbený.

Druhým obecním kronikářem po úmrtí učitele Jana Pavlisky byl v roce 1931 obecním zastupitelstvem ustanoven učitel Jan Bureš.

Narodil se 14. května 1890 v Hlásnici, okres Polička. Učitelský ústav navštěvoval v Poličce, kdež roku 1910 maturoval. První místo ve školní službě nastoupil 2. listopadu 1910 v Rohatci, pak od 1. září 1911 do 31. srpna 1912 působil v Nové Lhotě, od 2. září 1912 do 31. ledna 1915 v Hrubé Vrbce, pak od 1. února 1915 do 30. května opět v Nové Lhotě jako prozatímní správce školy. 

Dnem 1. června 1915 nastoupil jako definitivní učitel na obecné škole v Hrubé Vrbce, avšak 21. června 1915 narukoval do Brna. Účastnil se bojů na ruském bojišti, v roce 1916 v červenci byl u Dubna zajat. Domů do vlasti se vrátil 10. září 1920 jako ruský legionář. Do 31. VIII. 1922 působil v Hrubé Vrbce a od 1. září 1922 ve Velké na měšťanské škole a pak od roku 1923  až do úmrtí 6. září 1948 jako řídící učitel na obecné škole.

Za okupace byl jako ruský legionář 30. června 1941 dán do výslužby, avšak po osvobození v roce 1945 nastoupil opět jako ředitel na národní školu ve Velké.

Byl  znám jako dobrý školský, kulturní a národopisný pracovník. Byl dlouholetým předsedou Jednoty čs. obce legionářské, dlouholetým jednatelem Sokola, vedoucím sokolského kina, správcem Horňáckého muzea, obecním knihovníkem od roku 1922, také obecním tajemníkem 1942 – 1946. Pro svoji dobrou, ušlechtilou a pracovitou povahu byl ctěn a vážen.

Jako nenadálá smrt – zemřel 6. září 1948 po operaci prostaty ve věku 59 let – překvapila a zarmoutila mnohé z jeho známých spolupracovníků s spoluobčanů.

O tom,že byl ctěn a vážen, svědčí velká účast na jeho pohřbu v den 8. září 1948, nejen účast rodáků z Velké, ale z celého okolí Horňácka se přišli rozloučit s váženou a ctěnou osobou, jako byl učitel a kronikář Jan Bureš.

Po odchodu kronikáře Jana Bureše byl ustanoven místním národním výborem ve Velké za obecního kronikáře ředitel národní školy ve Velké, Vladimír Klusák.

Narodil se 15. dubna 1888 v Josefově u Hodonína jako syn správce školy Karla Klusáka, jenž pak v roce 1891 se stal nadučitelem na dvojtřídní obecné škole ve Velké. Studoval na státním gymnáziu ve Strážnici, tam maturoval v roce 1908 a v roce 1909 na učitelském ústavu v Praze. Dne 15. září 1909 byl ustanoven zatímním učitelem v Javorníku u nadučitele Františka Mašíka, od roku 1910 – 1913 působil jako zatimní učitel ve Velké, od. 1. září 1913 jako definitivní učitel II. třídy na obecné škole v Tasově. Dne 21. června 1915 narukoval jako jednoroční dobrovolník za I. světové války do Brna a vrátil se jako důstojník v prosinci 1918 z francouzského ( západního ) bojiště.

Od 1. ledna 1919 nastoupil na obecné škole ve Velké, kde působil až do 31. července 1940, od 1. srpna 1940 byl ustanoven řídícím učitelem na pětitřídní obecné škole v Lipově, odkud později přešel od 1. září 1941 jako řídící učitel na obecnou školu ve Velké. Zde působil až do května 1945, potom byl kratší dobu řídícím učitelem ve Hrubé Vrbce (21. V. 1945 – 30. IV. 1946) v Kuželově (1. XI. 1947 – 30. X. 1948) a od 1. listopadu 1948 trvale ředitelem národní školy ve Velké až do 31. srpna 1950, kdy odchází do výslužby.

Rozsáhlá je také jeho práce mimoškolní. Od července 1918 do roku 1942 byl obecním tajemníkem obce Velká.

Byl starostou Tělovýchovné jednoty Sokol od 8. února 1938, matrikářem Okresní hasičské jednoty (dříve Župy) od 23. dubna 1934, jednatelem a od roku 1933 pak správcem Horňáckého muzea až do roku 1949. Byl také jednatelem sboru dobrovolných hasičů, od roku 1931 (nyní Místní jednoty ČSPO) a obecním knihovníkem do 15. IX. 1948.