Obec Velká nad Veličkou
Velká
nad Veličkou

Roky 1936 - 1938

Na cihelně poškozena byla obě skladiště cihel a proražena byla zeď. Voda zaplavila skoro všechny nově postavené domky „Na láně“.

Na cihelně poškozena byla obě skladiště cihel a proražena byla zeď. Voda zaplavila skoro všechny nově postavené domky „Na láně“. Ze dvorů těchto domů všechno bylo odneseno. Voda vnikla do sklepů, komor, síní, světnic. Mnoho zásob bylo vodou zničeno. Voda odnesla ploty, drůbež, hospodářské nářadí. Nejvíce byly poškozeny domy č. 408, 409, 410, 411 a 412.

Poškozeným přispěli na pomoc hasiči z Velké a Javorníka a veliký počet obecenstva. 

Narozeniny pana presidenta republiky.

Dne 27. května 1936 večer u osvětleného a ozdobeného pomníku padlých pořádána byla oslava 52tých narozenin pana presidenta republiky doktora Eduarda Beneše. Slavnost zahájil pan starosta obce Josef  Prášek. Na slavnosti promluvili p. uč. Vladimír Klusák, p. řed. Rudolf Kynčl, p. náměstek J. Slovák a p. uč. Jan Bureš. Po projevech následovaly hymny. Zdařilou slavnost zakončil p. starosta obce. Obě hudby před i po slavnosti koncertovaly na náměstí.

Odbor turistů.

Dne 2. června 1936 ustaven byl ve Velké pro Velkou a okolí odbor klubu československých turistů. Přítomni byli delegáti ze župy turistické z Uh. Hradiště a hosté z Myjavy.

Úkolem odboru bude upozorňovati turisty na zdejší kraj a jeho kroj, zvyky, písně, tance a propagovati schůdnější a bližší cestu na Javořinu přes Velkou.

Dne **června pořádána byla na Javořině oslava 100tých narozenin Dr. L. Holubyho, které se zúčastnil velický odbor i s hudbou.

-snad nikde jinde nemá lid tak rád svoji tradici, svoje zvyky, kroj a písně jako na tomto pomezí, nikde jsem také neviděl, aby intelektuálové tak úzce žili s lidem jako zde, a aby tak úzkostlivě chránili jeho ráz. Kdo jednou sem přišel, a při tom viděl, slyšel a vnímal, nikdy na tento kraj nemůže zapomenout.

Ve Velkej, v červenci 1936.          Karel Novák, president krajského soudu ve Znojmě, bývalý starosta hodonský. 

Překlad: Rádi bychom vyslovili vřelé díky za přijetí, které nám bylo poskytnuto na cestách při zastávce ve Velké. Jestli někdo z Velké přijede do Anglie, doufáme, že stejně mu bude odplaceno za všechno dobrodiní, které nám zde bylo prokázáno.

Přeložila Anna Kocianová rozená Slováková z Chicaga.

Zájem umělců o Velkou.

V létě 1935 tři měsíce pracovali zde akad. malíři Karel Malý a Jan Malý, kteří dříve dlouhou řadu roků jezdívali na Šumavu.

O prázdninách 1936 ubytovalo se ve Velké několik akademických malířů, kteří měli hlavní zájem o kroje a různé výjevy z denního života. Byli to: Valentin Držkovič, František Podešva, Karel Minář, Josef Smítal, J. Votruba, L. Križan, Jambor, Josef Koudelka.

Nejdéle se tu zdržel K. Minář, který s velikým zájmem sledoval radosti i strasti zdejšího lidu (svatba, pohřeb, žně, práce v poli, hody, vaření trnek a jiné). Je vidět, že zájem o Velkou e její okolí se zvyšuje a povinností nás všech jest, abychom v lidu udrželi smysl a lásku ke kroji, písním a zvykům, které tak rychle v dnešní době mizejí a nahrazují se věcmi moderními.

28. říjen 1936.

Jako jiné roky i letos 28. říjen oslaven byl důstojně za účasti zástupců úřadů a veškerého občanstva. Při veřejné oslavě u pomníku padlých po obvyklých projevech legionáři slavnostním způsobem předali starým rodičům padlého ruského legionáře Metoděje Janošky a obecné školy pamětní list 10. roty 2. střeleckého pluku „Jiřího z Poděbrad“, obsahující jména padlých v bojích za vlast a zemřelých v cizině ve službách vlasti. 

Slavnost ukončena vztyčením státní vlajky a státními hymnami.

Léto a podzim 1936.

Žně byly deštivé a mnoho obilí na poli porostlo. Obilí navázalo se dost, ale málo sypalo. Proti rokům předešlým urodilo se dostatek brambor, takže se prodávaly zase do lihovaru a nebylo třeba dovážet brambory pro domácí potřebu.

Na podzim bylo veliké množství myší, které místy úplně zničily podzimní setbu. Třebas že myši se trávily, tolik jich bylo a tolik škody nadělaly, že někteří hospodáři ani z druhého setí mnoho neměli. Mlhy, deště a mrazy teprve udělaly konec myšímu řádění.

Jaro 1937 bylo studené a deštivé. Veškeré práce byly opožděny až o tři týdny. Stromy kvetly teprve v první polovici května. Ve školách se topilo do 4. května.

Zborovské oslavy.

Dne 17. května 1937 v rámci zborovských oslav jednota Československé obce legionářské ve Velké s obecní radou za veliké účasti občanstva z Velké a celého okolí a za přítomnosti čestné čety a vojenské hudby p. pl. 17 z Trenčína odhalila na rodném domě pamětní desku ruskému legionáři Dušanu Hudečkovi, který padl v bitvě u Zborova dne 2. července 1917.

Slavnost byla pořádána pod protektorátem p. generála Karla Kutlvašra, velitele. divise v Hradci Králové a pana vrchního rady dr. E. Kadlece, okresního hejtmana v Hodoníně.

Pana gen. K. Kutlvašra na nádraží uvítali uč. Jan Bureš, předseda legionářské jednoty, generál Jiří Hudeček, obecní rada, družice a velická hudba. Vojsko s hudbou uvítali pořadatelé a kurs branců. 

Se všech stran přicházeli hosté. V 10 hodin bylo náměstí před školou přeplněno. V průvodě šla škola, vojenská hudba, čestná četa, legionáři s věnci a legionářským praporem. Bylo jich 60 ve stejnokroji a 60 v šatě občanském. Za nimi šli hasiči, velická hudba, zastupitelstvo z Velké, Javorníka a Hrubé Vrbky, družice, děvčata v šatkách, Sokol Lužice, kurs branců, skupiny krojované a skupiny v občanském obleku.

Průvod prošel Velkou a zastavil se u pomníku padlých, kde p. generál J. Hudeček vykonal přehlídku čestné čety a legionářů, načež vztyčena byla státní vlajka. Po hymnách zahájil slavnost p. starosta obce Jos. Prášek a následoval projev o brannosti, který přednesl p. odb. uč. B. Němeček, místopředseda legionářské župy.

Po ukončení přešel průvod k domu, kde slavnost zahájena byla chorálem „Kdo jste boží bojovníci“. Předseda jednoty uvítal protektory, zástupce pluku ze Bzence a Uh. Hradiště, autora desky p. ak. sochaře Al. Bučánka, řečníky a přečetl pozdravné projevy p. gen. Eliáše, velitele V. sboru, leg. posl. Václava Jaši, poslance J. Vičánka, místopředsedy branného výboru, I. p. pl. z Českých Budějovic, státního reálného gymnasia v Telči a Hodoníně.

Po přečtení projevů promluvil p. generál Karel Kutlvašr, rotný velitel padlého Dušana Hudečka. Vzpomínal na Zborov, na hrdinství a šlechetnou povahu padlého. Po něm promluvil p. vrch. rada dr. E. Kadlec, který vyzvedl ten velický ideál zborovských bojovníků, který byl pouze krásnou vidinou. Předseda jednoty odhalil desku, načež následovaly hymny. Desku převzal a k přítomným promluvil p. generál Jiří Hudeček. Za kamarády přednesl vzpomínkovou báseň p. ředitel Rudolf Kynčl. Za sokolstvo promluvil p. dr. Vladimír Pavlík, který zdůraznil vztah sokolstva k legiím. Slavnostním řečníkem byl p. Jos. Fischer z Kyjova, člen výkonného výboru ČOL, který promluvil o počtu bojovníků u Zborova a významu Zborova pro dnešní dobu.

Hudba zahrála píseň „Hoši od Zborova“ a pan starosta poděkováním všem ukončil tak významnou slavnost, která byla zároveň dnem brannosti.

Na náměstí před pomníkem padlých byl koncert vojenské hudby, čímž tato veřejná slavnost byla důstojně zakončena.

Ve všech přítomných zanechala nesmazatelný dojem

V Božím těle

                         27. května 1937 Velkou navštívili: 

Výstava Slovácka v Uh. Hradišti.

Od 20. června do 22. srpna 1937 uspořádána byla v Uherském Hradišti výstava Slovácka.

Předsednictvo výstavy obrátilo se v březnu 1937 na obecní radu ve Velké, aby svolala zástupce všech kulturních spolků a politických stran. Do této schůze přijeli 4 delegáti předsednictva výstavy, vyložili účel výstavy a požádali přítomné o spolupráci, která byla všemi přítomnými také přislíbena.

V exposici p. profesora dra Vl. Úlehly „Člověk a jeho dílo“ bylo hodně předmětů z Velké, které byly ochotně občany zapůjčeny za přispění učitele J. Bureše. V měšťanské škole a na výstavišti bylo hodně fotografií z Velké a okolí. 

Některé byly i z dob předválečných, jiné z filmu „Mizející svět“. Výstava byla našimi občany hodně navštěvována nejen v neděli, kdy byly konány sjezdy různých politických stan, ale i ve všední dny, kdy bylo možno výstavu důkladně si prohlédnouti.

Dne 27. června při sjezdu lidové strany zdejší Orel předvedl na stadioně fašanek.

Dne 5. července dopoledne byl sjezd republikánské strany a odpoledne byly Národopisné slavnosti, při nichž zdejší Sokol v počtu 70 účinkujících předvedl úvodnici a fašanek.

Výstava vyvrcholila 22. srpna, kdy ji navštívil sám pan president Dr. E. Beneš s paní Hanou Benešovou. Uvítání zúčastnila se z Velké celá obecní rada ve „světlém“ kroji a 70 členná skupina zdejšího Sokola, která odpoledne na stadioně před panem presidentem předvedla úvodnici a fašanek.

Naše kroje a zvyky vždy budily pozornost obecenstva a všeobecně se líbily.

President Osvoboditel zemřel.

Dne 14. září 1937 po ranním rozhlasovém vysílání rozšířila se obcí truchlivá zpráva, že v Lánech zemřel president Osvoboditel Tomáš G. Masaryk.

Ačkoliv tisk veřejnost na tuto možnost připravoval, přece zpráva ta působila tak mocným dojmem, že lidé u radia plakali a celý týden až do dne pohřbu setrvali v hlubokém smutku.

Ihned na školách a ostatních úřadech vyvěšeny byly smuteční prapory. I na soukromých domech vládly černé prapory. Ve školách byl smuteční projev 14. a potom 17. září. Dne 16. září v 8 hodin večer ve vkusně vyzdobeném sále u Jagošů uspořádána byla tryzna za presidenta Osvoboditele tělocvičnou jednotou Sokol a jednotou Československé obce legionářské za přítomnosti četnictva a zástupců obecní rady. Přítomno bylo přes 160 osob. Za Sokol promluvil učitel Vladimír Klusák, za legionáře učitel Jan Bureš.

Pohřbu pana pres. Osvoboditele v Praze dne 21. září zúčastnili se za obec pan radní Jiří Šácha a z jednoty Československé obce legionářské 8 bratří. Z nich 5 bylo ve stejnokroji a 3 v občanském obleku.

V den pohřbu uspořádala obecní rada smuteční schůzi celého zastupitelstva, které se zúčastnili zástupci všech místních úřadů a mnoho občanů. K přítomným promluvil starosta obce p. Josef Prášek. Po projevu u pomníku padlých vztyčena byla státní vlajka do půl žerdě a poslouchán byl rozhlasem pohřeb pana presidenta Osvoboditele z Prahy.

Dosti rušivým dojmem působila, že mnozí občané v den pohřbu měli nejpilnější den práce, a že si neuvědomili, koho v ten den ukládáme k věčnému odpočinku.

Kino Sokol promítalo dne 18. října film „Pohřeb presidenta Osvoboditele“. Navštívilo jej 1.200 žáků z Velké a okolí a 400 dospělých, celkem 1.600 osob.

Odešel nám veliký státník, veliký demokrat, tvůrce našeho státu, na kterého budou všechna naše příští pokolení s úctou, vděčností a obdivem vzpomínati.

28. říjen 1937.

Ve všech místech republiky letošní 28. říjen konán byl pod dojmem úmrtí pana presidenta Osvoboditele. Veřejná oslava, která uspořádána byla ve zdejší obci, měla důstojný ráz jako jiné roky. Po průvodu obcí byla slavnost zahájena u ozdobeného pomníku padlých panem starostou obce. Následovaly hymny, vztyčení státní vlajky, projev za školu, recitace a sborový zpěv školních dětí, projev za Sokola, Orla a legionáře.

Slavnost ukončena provoláním slávy panu presidentovi a republice. Hudba zahrála „Hoši od Zborova“ a následoval koncert na náměstí.

Polární záře.

Dne 25. ledna 1938 asi o ½ 9 hodině večer zjevila se na obloze na straně západní červená zář, která vyhlížela, jako by na blízku hořelo. Lidé vybíhali z domu, ale brzy se zjistilo, že nejde o požár v obci ani v okolí. Mnozí myslili, že je to vojenské cvičení, nebo že hoří naftové doly ve Gbelech, jiní zase, že je to polární záře.

Skoro současně se objevil nový zjev na západní a severní obloze. Obloha byla většinou zabarvena do rudočervena občas se žlutými, fialovými a bílými pruhy.

Po deváté hodině úkaz slábl. Po desáté byl opět znatelnější a kolem 11 hodin dosáhl největší krásy. Zmizel asi ve 2 hodiny v noci.

V obci není pamětníka podobného zjevu. Večerní radio v 10 hodin potvrdilo, že to byla polární záře. Časopisy příštího dne přinášely zprávy, že severní záře byla pozorována skoro všude na celém území naší republiky.

Na podzim roku 1937 byla veliká úroda peckovitého ovoce – trnek a duranzií. Skoro v každém domě ovoce se sušilo a vařily se „trnky“. Veliké množství tohoto ovoce také prodalo po 40 až 60 Kč za metrický cent. Ostatní nezužitkované ovoce dalo se na slivovici, která se pálila skoro všude a celkem dobře se zpeněžila

Dne 9. března 1938 zemřel ve Velké Karel Klusák, řídící učitel ve výslužbě a čestný občan městečka Velké, ve věku 77 let. Do Velké přišel v červenci 1891 jako řídící učitel a působil zde nepřetržitě až do 1. listopadu 1925, kdy odešel na odpočinek, tedy celkem 34 roků.

Za něho byla postavena v roce 1897 budova obecné školy a v roce 1921 zřízena byla zde měšťanská škola. Na jeho výzvu studovalo z Velké mnoho nadaných žáků a mnozí z nich jsou na velmi čelných místech. V jeho škole zastavovali se různí umělci a slovenští buditelé. Založil v obci záložnu, jejímž pokladníkem byl až do roku 1935. Jeho pohřeb byl manifestací vděčnosti všech občanů z Velké i okolí.

Dne 21. a 22. dubna 1938 bylo –7°C. Pomrzly meruňky, broskve, třešně, duranzie, hrušky a jabloně, takže slibná naděje na opětnou úrodu ovoce byla zmařena, čímž hospodáři utrpěli velikou škodu. Pouze v místech výše položených, kde stromy dosud nebyly v květu, mrazy větší škodu nezpůsobily.

Dne 21. května 1938 ministr národní obrany povolal do zbraně odborníky jednotlivých zbraní a 1 ročník zálohy. Opatření toto bylo učiněno za účelem převýcviku a z důvodů bezpečnostních v našem pohraničí.

Z Velké bylo povoláno celkem    mužů. Téhož dne těl. jed. Sokol postavila tři stráže, které hlídaly důležité objekty na trati po tři dny.

Dne 27. května na oslavu 54. narozenin pana presidenta republiky Dr. Eduarda Beneše uspořádán byl večer veliký průvod Velkou. Ve vyzdobené třídě o jeho životní práci, o dnešní vážné době a o jednotě národa, který stojí za presidentem a republikou promluvili ředitel Rudolf Kynčl a učitelé Vladimír Klusák a Jan Bureš. Slavnost zahájil a ukončil pan starosta obce Josef Prášek.

Při návštěvě rodné vlasti po třicetiletém pobytu v naší nové domovině..Spojených státech severo-amerických-Velká nad Veličkou, dne 8. září 1938...Naše americká demokracie, se dívá mateřským okem na demokracii Vašeho mladého státu – Zdar Velké, a její upřímné pohotovosti. 

V roce 1938 rozšířila se u nás u hovězího dobytka, u vepřů a u koz ve velké míře slintavka a kulhavka. Ve zdejší obci trvala od 22. června až do 1. listopadu t. r. Podle hlášených případů zamořeno bylo 159 domů a z celkového počtu 800 hovězího dobytka onemocnělo v obci 479 kusů. Z tohoto počtu uhynulo 6 velkých kusů hovězího, dále 10 telat, více prasat a několik koz. Vzniklá hospodářská škoda z toho byla značná, neboť postižený dobytek dosti dlouho se nehodil k tahu a ztratil na dojivosti.

V posledních letech byl ve Velké hlášen značný počet nezaměstnaných. Tito nezaměstnaní dostávali stravovací lístky v ceně 10 Kč, za které si u místních obchodníků vybírali zboží.

Za tyto lístky se v první době nepracovalo. Později pracovalo se ve prospěch obce na úpravě cest, ale v poslední době se na tyto lístky opět nevztahovala pracovní povinnost. Největšího počtu hlášených nezaměstnaných dosaženo bylo v roce 1937 – asi 140 osob.V roce 1938 jich bylo 80 a v roce 1939 do března bylo hlášeno 12 osob.

Těmto nezaměstnaným ve formě stravovacích lístků bylo v roce 1937 vyplaceno asi 30.000 K a v roce 1938 asi 8.000 K. Kromě toho tito nezaměstnaní dostali třikrát do roka dle potřeby brambory, kávu, cukr, mouku a umělé tuky.

Dne 23. září 1938 v 10 hodiny 20 minut večer radiem a 24. září vyhláškami byla vyhlášena všeobecná mobilisace do 40 roků. Z Velké narukovalo 190 až 200 záložníků. Průběh mobilisace byl u nás klidný a všichni povolaní odešli ke svým tělesům včas. Do konce listopadu byla provedena demobilisace všech povolaných.

Datum vložení: 27. 1. 2019 10:45
Datum poslední aktualizace: 1. 8. 2022 10:45
Autor:

Obec

Mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu
Volně ke stažení:
  • První pís. zmínka:
    rok 1228
    ​​
  • Počet obyvatel:
    2 797
     ​​
  • Nadmořská výška:
    288 m n. m.
    ​​
  • Katastrální výměra:
    2 591 ha
    ​​

Velká nad Veličkou

Velká nad Veličkou je největší obcí horňácké oblasti Moravského Slovácka. Vznik obce je možno datovat do raného středověku, protože nejstarší písemná zmínka z roku 1228 uvádí Velkou už jako městys (oppidum) s tržním právem, což jistě bylo výsledkem dlouhého předchozího vývoje. V následujících staletích byla majetkem různých šlechticů - pánů z Rýznburku, z Kravař...

 

Více...

 

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Pranostiky

Pranostika na akt. měsíc

Po teplém září zle se říjen tváří.

Pranostika na akt. den

Na svatého Václava bývá bláta záplava.

Svátek a výročí

Svátek má Václav

Státní svátky a významné dny na dnešek:

  • Den české státnosti

Zítra má svátek Michal