neděle, 27 leden 2019 14:20

Živelné pohromy 1809 - 1925

Průtrž mračen nad Velkou a okolím.

Ve čtvrtek dne 18. července 1895 postížena byla Velká a okolí hrozným neštěstím – průtrží mračen a povodní. Již ráno téhož dne o 4. hod. započalo hromobití, které trvalo až do 9. hod. nepřetržitě. Při tom lilo s oblak jako z konve. Vlastní průtrž stala se nad Novou Lhotou směrem k Filipovu. O 8. hod. přihnala se ohromná voda do Velké – taková, že jí nikdo ze zdejších obyvatelů nepamatuje.

V Javorníku uchváceno vodou a odneseno 7 chalup a 4 stodoly se vším zařízením. Po vodě ve Velké bylo viděti plovati celé střechy chalup trámy, okna, dveře, vrata, postele, stoly, židle, peřiny, velké množství sudů, pluhů, vozů a jiných hospodářských nářadí, vedle ohromného počtu dřeva, loukotí, vyvrácených stromů aj. Také jeden život padl rozzuřenému živlu v oběť. Četník v Nové Lhotě, chtěje zachrániti jiné, uchvácen byl rozbouřeným potokem a utonul. Dolní most ve Velké nad Veličkou rozbořen a vodou odnesen, horní velmi poškozen.

V Javorníku most Veličky úplně smete, jakož i dům s celým příslušenstvím vedle stojící.

Že při takové povodní mnoho dobytku a drůbeže zahynulo, rozumí se samo sebou. 

Také pole na březích Veličky ležící zaplavena byla vodou a úroda na nich úplně zničena. Tak v N. Lhotě, Javorníku a ve Velké.

Voda ve Velké dostoupila takové výše, že tekla silnicí na „Závodí“ a vnikla dovnitř až do domů. Pole vedle silnice k Louce úplně zaplavena a úroda na nich zničena, jmenovitě na „Kútech“. Ještě štěstí veliké, že přišla taková voda ve dne, kdy se mohli lidé aspoň zachránit. Kdyby byla přišla v noci, bylo by mnoho životů lidských zahynulo.

V sobotu po povodni přijel do Velké p. c. k. okr. hejtman baron Fries, aby se osobně přesvědčil o hrozném neštěstí a potřebné kroky na úlevu bídy poškozeného obyvatelstva učinil. Škoda povodní způsobená páčí se dílem na domech, polích, dílem na silnicích od N. Lhoty až ke Kněždubu na 150 000 zl. r. č.

 

Žně letošního roku 1896 byly pro zdejší rolníky velmi špatné. Ač se úroda ukazovala (býti) velmi dobrá, přece byly žně tak špatné, že podobného nepříznivého roku nikdo ve Velké nepamatuje. Od 23. července t. r. až po 18. srpna pršelo po malých větších přestávkách skoro každý den, někdy i třikrát za den. Následek toho byl, že lidé nemohli požaté obilí vázati a domů svážeti. Pšenice, ječmen na hrstech rostly, mandely žita (rži) podobně. Ukázalo-li se na chvilku slunce, spěchali lidé, aby buď obraceli nebo vázali a sváželi obilí.

23. července následkem lijáku přišla velká voda, která mnoho škody na polích učinila.

Povodeň

Následkem trvalých dešťů pršelo bez ustání ve dne v noci od pondělka 26. července až do pátku 30. července vystoupila Velička do té výšky, že scházelo jen asi ½ metru, aby byvala tak vysoko jako před dvěma roky. 

Rozbouřená řeka prorazila silnici z Javorníka naproti dvoru na 52 m, protrhla ochranné válce jako hráze určené u Javorníka a před závodským mostem. Take současně byla rozbořena silnice za Javorníkem v délce 84 m a rozmeten úplně most u „Petruchových“ mlýnů.

Na polích sebrala rozvodněna řeka obilí a mandele, sebrala i ornici a nanesla mnoho štěrku a kamení, čímž způsobena škoda na polích, zahrádkách a lukách dle odhad asi na 40 000 zl r. č. jedině ve Velké. V jiných sousedních způsobena povodní škoda daleko větší. Co nezničeno na polích povodní, zničil veliky liják, následkem čehož i letošní úroda, ač ukazovala byti velmi pěknou, byla velmi špatnou.

Skorý sníh 6/10.

Napadl první sníh a zůstal i následujícího dne ležeti. Na Háji, Hradisku i Kuželovském kopci ležel po čtyři dny. 

Průtrž mračen

Nad hájem a v horách velických spustila se průtrž mračen, která způsobila na polích ve Velké a v obcích až po Strážnici velmi mnoho škody.

Bouře 1900 9/9

Při bouřce, která se rozpoutala v neděli dne 9. září 1900 nad Velkou a okolím, udeřil hrom do pasoucího se stáda v „Bozatíně“, na pastvisku a zabil krávu, patřící zdejší výměna uč. Vrablcové.

Blesk do školy 1905 22/7

Při velké bouřce, která se snesla nad Velkou v sobotu dne 22. července 1905 po 4. hod. odpol., udeřil blesk do školní budovy do střechy na straně západní, zapálil tak, že v okamžiku byla střecha v plamenech. Oheň byl brzy uhašen. Při úderu bleskem nebyl nikdo poraněn.

Zemětřesení 1906 9/1

9. ledna 1906 v úterý v noci 10 minut po půlnoci bylo pozorováno ve Velké na mnohých místech dosti silné zemětřesení, jdoucí směrem od Slovenska. Obyvatelé byli ze spánku probuzeni pohybováním postelí, stolů, vlnitým pohnutím podlahy. V některých domech byl otřes větší, jinde menší.

Při otřesu trvajícím 2-3 vteřiny drnčely sklenice, okna, dveře, visací lampy se kývaly, kývadlové hodiny zůstaly státi. Ano i strop v jednom domě praskl a ukazuje trhliny po otřesu. Dle výpovědi „kopaničiarov“ byly otřesy na Slovensku ještě větší. O zemětřesení vypravováno druhý den velmi čile, vypravování bylo líčeno co nejživěji.

Na to v úterý dne 16. ledna do 4 hod. ráno bylo pozorováno opět zemětřesení ale slabší a trvalo 2 vteřiny.

Bourec kroužkový 1908

V roce 1908 rozšířil se v našich sadech velkou měrou bourec kroužkový. Na vyzvání úřadů školní děti kroužky sbíraly za peněžitou odměnu. A sice za 10 kroužků 1 h. Tak 14. dubna odevzdaly 82 998 kroužků a bylo jim vyplaceno 82 K. 66h. Kroužky byly spáleny. 4 dny  na to nasbíraly 28 723 kroužků, které byly zaslány „Zemědělské radě“  markrabství mor. český odbor v Brně. Úhrnem sebraly 111 721 kroužků vajíček bource kroužkového, což činí asi 23 milionů housenek. Horlivost dětí byla tak veliká, že po vyčistění sadů doma pustily se na  „přes pole“ a sbíraly u pily směrem k Javorníku. Tam však už sbírali chlapci javorničtí. 

Po slovní potyčce, ohledně práva vlastnictví, sáhli ku kamení a poněvadž to bylo na silnici, bylo zásob ku válčení dost. Také už tu a tam některý válečník se rozplakal, snad by se byla i prolela krev, kdyby nebyl se vyskytl vážný občan, který obě stany usmířil. 

Kometa.

24. ledna na západě o 6. hod. večer bylo pozorovati pouhým okem na obloze kometu s jasným světelným ohonem, kolmo vztyčeným. 

Průtrž mračen.

V pátek 13. května od ¾ na 4 hod. odpoledne spustila se nad Velkou veliká průtrž mračen spojená s krupobitím. Oziminy většinou zničeny, stromy zbaveny listí i květů, pole na „Podhájí“ a u Veličky odplavena i s osením. Škody mnoho.

Povodeň 1910 září.

Po osmidenním nepřetržitém dešti vystoupala voda ve Veličce z břehů a zaplavila pole níže položena, některá štěrkem zanesla, jiná úplně vybrala, tak že místo prsti zeje hromada kamení a hluboké jámy. Seno bylo odplaveno vodou a které bylo posečeno, shnilo. Také zbylý oves na hrstích úplně shnil a v mandelích porostl. Škoda se odhaduje na 100.000 K. Tato povodeň učinila tolik škody jak v roce 1895. 

Cholera na Slovensku 5/10.

V sousedství Moravy, ve stolici Nitranské, vypukla cholera.

Následkem toho hranice uherské uzavřeny přívozu zeleniny, ovoce, hroznů, kůže aj. a na hranicích ustanovena stálá zdravotní komise, skládající se z lékaře z Prahy a 3 četníků, kteří ve dne v noci hlídali hranice a každého z Uher podrobí prohlídce. 

Veliká vedra 1911

V červenci t. r. mezi 23. – 30. červencem byla u nás taková vedra, jakých nikdo nepamatuje. Teploměr ukazoval toho času v poledne +50°C. Země byla horkem vypráhlá, Velička vyschlá, tráva spálená, stromy měly suché listí, které leželo na zemi jako v listopadu. Mnoho stromu zvláště mladých uschlo.

Kometa Brooksová (1911 4/10)

14. října večer na jasné západní obloze bylo viděti kometu Brooksovu. Probleskla záhy večerním soumrakem, již po 6. hodině bylo ji lze snadno spatřiti. Byla objevena Brooksem 20. července t. r.

Požár ob. hostin 15/10.

Protože obecní hostinec shořel, usnesl se obecní výbor, aby byl vystavěn na témž místě (č. 151) ze základů nový nákladem 23.500 K stavitelem Josefem Doležalem ze Strážnice. Část občanů podala proti tomu protest k zemskému výboru, ač stavba po usnesení obecního výboru hned započala. 

Tento rekurs byl obecním výborem zamítnut.

Strašná bouře 1913 31/8.

Večer o 10. hod. počala zuřiti strašná bouře nad Velkou a okolím. Pršelo až do 8 hod. ranní, blýskalo se a hřmělo. O 6. hod. ranní strhla se hrozná průtrž mračen nad Velkou, nad Hájem, nad Vápenkami, Novou Lhotou a Filipovem. K 8. hod. ranní (31/8) přišla ohromná voda, větší než v r. 1895. Všechny mosty od Vápenek, Nové Lhoty a Filipova k Velké byly smeteny, horní a dolní most ve Velké velice poškozeny. Velké vlny vlekly spoustu dříví, klád, vyvrácených stromů mandely obilí, stohy slámy a sena. U Javorníka sebrala voda 7 seníků. Ve vodě zahynulo 5 kusů hovězího dobytka, mnoho slepic, hus. V Zámečníkových mlýnech zahynula ve vodě jedna dívka, jedna žena lekem ztratila řeč. Lávka nad Veličkou ke Hr. Vrbce vodou byla smetena, voda tekla Závodím po celé šířce, vnikla do světnic (do světnic), stájí, stodol, zatopila celé Kúty a sebrala všechnu úrodu na polích i s prstí a zanechala ohromný nános báhna a kamení. Řeka Velička stoupla v 10 minutách o 2 metry.

Škoda je ohromná a nedala se v okamžiku zjistiti. 

Druhý den přijela komise z Hodonína a Brna. Zemští a říšští poslanci přijeli, aby mohli intervenovati o pomoc. 

Tuhá zima 1914 14/2.

Zima v roce 1914 byla velmi tuhá. Mrzlo bez přestávky 6 týdnů a teploměr ukazoval někdy –20°C. 

Chřipka 1918 16/10.

Následkem epidemického šíření se chřipky mezi školními dětmi, byla škola na 8 dní uzavřena od 17. října 1918 do 24. října 1918. 

Vzhledem k nezměněnému trvání epidemické chřipky uzavřena škola dále do 4. listopadu.

Skorá zima 1919.

31. října padal celý den sníh (1/2 m) a nastala zima jako o vánocích. Na poli zůstalo mnoho řepy, bramborů, zelí, otavy. Pro deštivé počasí nemohli lidé skliditi včas.

Velká vedra 1921 12/8.

Velká vedra byla v létě, jakých nikdo nepamatuje. 12. srpna t. r. o poledni ukazoval teploměr ve stínu +32°C. Řeka Velička, mlýnský potok a mnoho studní vyschlo. Velička také. 

Bleskem zabita 1924 24/6.

Při veliké bouřce, která se vznesla nad Velkou a okolím, byla bleskem zabita vdova Anna Zemanová provdaná Nováková, 55tiletá z čísla 164. Pracovala na poli, před bouřkou chtěla se ukrýt. Na rameně nesla motyku a v ruce železný svorek od vozu, který náhodou na cestě našla. 

Sníh v květnu 1926.

V noci ze 7. na 8. květen napadlo sněhu v Háji, v Nové Lhotě, na Polaně a na Javořině. Na Polaně 30 cmvysoko.

19. května o svatbě Tomáše Psíka, syna starosty Josefa Psíka o 12. hod. v poledne za prudkého lijáku napadlo asi na 2 cm krup. Škody však mnoho nenadělaly. 

Špatné žně.

Od 1. do 5. června nastaly veliké deště. Velička se rozvodnila a porouchala „rácký“ most. Pršelo také 8. června (Medarda) a podle staré pranostiky, že má pršet 40 dní, také pršelo. Obilí polehlo. Pršelo cely červenec v přestávkách. Obilí porostlo neposečené na „hrsťách“ i co bylo v mandelích.

3. srpna jako na ukončení popoledni pršelo a padaly kroupy. Na to 4. srpna nastalo trvalé krásné počasí. Během tří dnů všechno pokoseno a odvezeno. Lidé pilně sváželi od časného rána do půl noci. 

Tak se udržel krásný čas až do konce srpna.

V září nastalo neobvyklé horko. Tak v první polovině byla o poledni teplota na slunci až 40°C, ve stínu 25°C.

Skorý sníh v říjnu 1926.

Od 24. do 26. padal sníh, u nás napadlo asi 15-18 cm a zamrzlo. Pak se oteplilo. Sníh roztál a v první polovině listopadu bylo pěkné, příjemné počasí jak na jaře. Tak 15. listopadu bylo 16°C.

Požár 1927 29/1.

V noci, o ½ 12 hodině (měl tehdy „Republikánský dorost“ v sále u Jagošů zábavu) vznikla požár na Závodí v domě p. S. Preisse. Byla ukrutná vichřice, a ač byl jižní vítr, mrzlo, že hasiči největšími těžkostmi pracovali. Štěstím byla, že padal sníh a roje jisker, které se po celém Závodí rozlétovaly, uhasil. Lidé na Závodí, vidouce nebezpečí, nemeškali a polévali blízké střechy vodou. Oheň se nerozšířil.

Téhož roku vyhořel 16. března odpoledne v městě rolník Jan Kohút. Hasičské sbory velický a javornický uhájily sousedy Čajku a Migotu. 

Skorý sníh, tuhá zima.

Dne 6. října začal poletovat první sníh. Podzim ale byl pěkný a teplý. 6. prosince (na sv. Mikuláše) bylo tak teplo, že včely vyletovaly z úlů. Ale hned na to 8. prosince při otevření dráhy Veselí n/Mor. – Myjava nastala změna. Napadlo sněha, mrzlo a mráz se stupňoval až těsně do vánočních svátků. Tak 21. prosince bylo ráno –22,5°C. Druhý den na to nastala při –17° mrazu ukrutná vichřice. Vlak nemohl jet, poněvadž zářez v Kociánské jamě byl zameten sněhem. Ani pošta nejela, ani autobus do Strážnice. Pak mrazy povolily a na druhý vánoční svátek pršelo a tál sníh. Sníh a mrazy trvaly až do konce března. 2. dubna v pondělí velikonoční se velice oteplilo. Lidé odpoledne seděli venku v zahrádkách. Jaro bylo velmi chladné. Tak napadlo 17. dubna sněha, který zůstal na zemi a neroztál. V noci mrzlo. Dokonce i 10. května padal sníh dopoledne tak, že bylo kolkolem bílo. Tři dni na to byl ráno mráz, ale stromům neuškodil. 18. června v noci byl mráz. Pomrzly místy brambory (na Hrachoviskách), fazole, ořechy i vinohrady v Blatnici, byly poškozeny. Také rži, ty které byly v květu byly poškozeny.

Strašná vichřice 21/3 1928.

Dne 21. března nastal prudký jihovýchodní vítr, který se stupňoval v orkán. Ač slunce svítilo, mrzlo, ani na slunci netálo. V čísle 101 u Václava Macenauera chytly saze. Rychlým přispěním sousedů byl oheň uhašen a zabráněno požáru, který by byl dosáhl obrovských rozměrů. Jednak nedostatek vody ve Veličce, mlýnské struze a studních, kromě toho ukrutná vichřice a dále, že ve dvorech nacházejí se dřevěné štíty, sláma, dřevěné ploty, někde štítu i není a je vycpán slámou, vše to by bylo pomáhalo rozšiřovati oheň. Se střech trhal vítr křidlici, břidlici, takže bylo školním dětem nařízeno, aby chodily po silnici. Ukrutnou škodu způsobil orkán na polích. Prsť, která byla mrazy a oráním rozmělněna na prach, odnášel vítr až do hloubky 10-15 cm. a tvořil závěje jako ze sněhu 1 m i více vysoké. Na dráze u Blatnice bylo tolik prstí naváto, že ji stavební správa musila vyvážeti a bylo jí vyvezeno 150 vlaků, čili asi 10q, které bylo použito na humusování tratě.

Poškozená byla pole v Bozatíně, na Podháji a lán za dvorem. Poněvadž u nás měli málo ještě zaseto, nebyla škoda tak veliká jak od Blatnice dál k Moravě. Na láně za dvorem, který byl právě zaset, sebral vítr všechno i s umělým hnojivem, kterého bylo za 10.000 K. Za Loukou směrem ku Blatničce za kopcem byly příkopy zameteny hlinou. Vichřice trvala s přestávkami 4 dni a jemnou hlínu zvedala do výše, že nebylo nic viděti, jako když je v zimě chumelice. Škoda je ohromná.

Veliká vedra 1928.

6. června, kdy strhla se nad Velkou a okolím bouře, spojena s velikou vichřicí, která polámala hodně stromů zvláště starých trnek, na osení však škody nenadělala, nepršelo a nastala vedra, která dosahovala na slunci až 51°C. Ve stínu až 38°C. Všechny druhy obilnin rychle a najednou dozrávají. 

Ačkoliv následkem studeného jara žně se značně opozdily, vidíme nad tratí za nádražím nahoře kolem 20. července první mandele.

Nepršelo plných 17 dní až v noci na 23. července. Ale po tak dlouhém suchu deště naprosto nestačil a vedra začínají opět.

Dne 2. srpna o 2. hod. odpoledne se setmělo a strhla se bouře spojena s vichřicí a krupobitím. Blesk zapálil několik mandelů u Blatničky. Tam rolník Cícha, když pospíchal s pole domů, byl blízko osady bleskem zasažen a zabit. Za dobu od 6. července až do konce srpna pršelo celkem pět krát. Velička je vyschlá, jen tu a tam je trochu vody. Trávníky jsou vedrem vypálené, ovoce drobné a opadává. Brambory a řepa trpí suchem velice. Sena je málo a za čerstvé seno platí se zde ve skladišti až 115 K za 1g

Dobré žně.

Žně t. r. byly znamenité. Nic nezmoklo. Úroda lepší než v letech minulých. S 1 ha bylo nejvíce sklizeno 32 g ječmene. Vydatný déšť, dne 21., kdy pršelo skoro celou noc, zdá se, že zachrání ještě brambory a řepu. Následkem sucha dobytek hovězí dostává měknutí kostí. První případy v Nové Lhotě a Javorníku. Je naděje, že nyní po dešti zelené krmivo odvrátí onu pohromu.