neděle, 27 leden 2019 14:29

Stavba měšťanské školy 1930 - 1932

Veškeré práce zadávalo obecní zastupitelstvo ofertním řízením. Vnitřní vybavení dodala firma Šponar z Přerova. V nové budově se vyučuje od 1. září 1932. Postavení budovy s hrubým vnitřním zařízením stálo celkem 1 374 747,70 Kč.

Stavba školy byla započata za pana starosty Vincence Šlahúnka, pokračováno v ní za p. starosty Josefa Psíka a dokončena byla za p. starosty Josefa Práška.

Po přestěhování školy měšťanské budova školy obecné byla opravena. Práce zednické provedla firma B. Hrbata z Velké, práce stolařské firma Josef Šuránek. 

Oprava tato byla nanejvýš nutna, neboť od postavení v roce 1897 nebyla budova ani olíčena. Zahrada obecné školy byla rozšířena v roce 1932 o zahradu sousedního domu č. 138 dle usnesení obecního zastupitelstva, které zahradu tu škole postoupilo. 

Na jaře 1932 postavena byla spojka silnice od Preisových k lavce za obnos 80 tisíc korun. Na stavbu dostala obec subvenci ve výši 15.000 Kč.

Dle posledního sčítání lidu obec Velká má 2.056 obyvatel, následkem čehož počet členů obecního zastupitelstva z 24 zvýšen na 30. Volby do obce konány byly 24. dubna 1932. K volbám podáno bylo 20 kandidátních listin. Zvoleni byli: 

Josef Prášek č. 266 starostou,

Martin Pešek č. 81 – I. nám., Jan Slovák č. 158 – II. n.

Radní: 1. Pavel Vaněk, 2. Fr. Miškeřík, 3. Jiří Šácha, 4. Jan Čajka, 5. Martin Pešek č. 81, 6. Adolf Novotný, 7. Emil Slovák č. 17.

Ostatní členové obecního zastupitelstva: 1. Jan Kubečka č. 415, 2. Jan Slovák č. 332, 3. Antonín Pavlátka 135, 4. Mlýnek 256, 5. Jos. Lipár č. 218, 6. Josef Psík č. 89, 7. Cyril Sup 223, 8. Ant. Rumíšek 149, 9. Jan Migota 47, 10. Ar. Jelínek 141, 11. M. Majtán 32, 12. Jiří Šácha 404, 13. T. Migota 210, 14. J. Čajka 19, 15. M. Kohút 225, 16. Jos. Slovák 145, 17. Fr. Janda 405, 18. Jan Šimlík 182, 19. Jos. Slovák 259, 20. Fr. Fňukal 167.

 

V prázdninách 1932 byla zde v budově měšť. školy výstava obrazů zemřelého mistra Cyrila Mandela, který pocházel z Kuželova a ve věku 33 let zde před 25 lety zemřel. Výstavu tu navštívilo více umělců a mnoho cizinců. 

Kromě toho byla zde výstava profesorů Jiřího Mandela, Karla Supa, M. Syly a Svatavy Sylové. Poslední tři mají zde postavený „Výstavní pavilon“ na Strážné hůrce, kde vystavují každým rokem od roku 1930.

 

Léto v roce 1932 lišilo se od roků předešlých velkými horky a suchem. V červenci bylo na slunci až 46°C. Za posledních 40 roků nebylo tak horkého léta, jako letos. V polovici měsíce září bylo ještě na koupelně živo. 

Následkem horka a sucha brambory nevyzrály a objevilo se u nich zvláštní měknutí. V měsíci srpnu opadávalo už listí ze stromů. 

Hospodářský lihovar při zdejším velkostatku pana hraběte Magnise byl založen roku 1878. V tu dobu měl dvůr pronajatý pan Haas. Pan Haas od založení lihovaru udržoval jeho nepřetržitý provoz 40 roků do roku 1920, kdy si pan hrabě Magnis vzal velkostatek i s lihovarem do vlastní režie.

Po provedení pozemkové reformy zůstalo panu Magnisovi jen asi 40 ha půdy a na tuto ponechanou mu výměru se nevyplácelo pro malý kontingent udržovati hospodářský lihovar v provozu a proto jej i s koncesi prodal družstvu, které se v roce 1931 utvořilo a nově a moderně lihovar zrekonstruovalo. 

Lihovar byl družstvem ze dvora přenesen na vedlejší parcelu p. hr. Magnise a vybudován nákladem asi 800 tisíc korun. Družstvo čítalo při založení 81 členů s 354 akciemi a výměrou 758 ha půdy. Na základě této uznané plochy byl mu přidělen kontingent 1.100 hl lihu. K tomuto lihovaru, který první kampaň zahájil v prosinci 1931, bylo přiděleno 11 obcí a sice: Velká, Kuželov, Hrubá Vrbka, Javorník, Suchov, Louka, Lipov, Tasov, Radešov, Blatnička a Blatnice pod sv. Ant.

Prvním předsedou lihovaru byl zvolen pan Viktor Stoupal, přísedící zemského výboru, místopředsedou pan Vincenc Šlahúnek, správce dvora ve Velké.

Následkem reorganizace živnostenských škol pokračovacích v obvodové školy odborné dne 1. září 1932 byla zde zrušena živnostenská škola pokračovací, která byla zřízena v roce 1927. Žáci této školy přešli do odborných škol ve Strážnici.

Po dokončení stavby měšťanské školy podala místní školní rada a obecní rada žádost kanceláři presidenta republiky, aby tato škola mohla nésti název našeho velikého krajana.

Žádost tato byla vyřízena přípisem kanceláře presidenta republiky ze dne 17. prosince 1932, č. d. 8433/32 v následujícím znění: 

Místní školní radě 

                                 ve Velké nad veličkou.

Kancelář presidenta republiky sděluje k Vaší žádosti ze dne 4. října t. r., že pan president svolil, aby nová budova měšťanské školy ve Vaší obci se jmenovala „Masarykova měšťanská škola ve Velké nad Veličkou“.

Za kancelář presidenta republiky:

                                                         Podpis nečitelný.

Členové místní školní rady a obecní rady s radostí vzali přípis ten na vědomí, který bude uložen ve školním archivu.

 

Návštěva předsedy Společnosti pro zachování nár. tanců ve Skotsku J. Jamiesona a šesti učitelek skotských, kteří přišli poznati a naučiti se národním tancům v Československu. Výprava děje se pod patronací min. veř. zdravot. a tělesné výchovy za vedení vr. osob. r. A. Očenáška.

 

Jon lo B. Jamieson

The Lodge Laugshaw, Galasheels, Scotland.

Mary E. Danielson.

Collingwood Melrose, Scotland

Susan Foulis 54 kapies Court London S.W.L.

Erica Stevenson. Collingwood, Melrose, Scotland.

Betty Rodger, Collingwood Melrose Scotland

Doroty L. Foresty Bayston Hill, Chrewsbury, England.

  1. Očenášek

 

Vzácní hosté ze Skotska byli uchváceni krásou krojů. Zastoupili si jeden úplný kroj dívčí a části kroje mužského. V neděli 20/8 uviděli tance, jichž se též zúčastnili a předvedli svůj národní tanec Skotskou a sice p. Jamieson s mis. Davidsonovou. Výprava byla přijata srdečně členy Sokola a občanstvem vůbec, začež byla velmi vděčna. 

Hosté odnášejí si dojmy nezapomenutelné.                    A. O.

 

Jan Brázda, syn českého malíře Oskara Brázdy a Švédské spisovatelky Amelie Posse-Brázdová (doufám že, budu také malíř)

 

21. srpna navštívili Velkou Skotové a 17. září 1933 Švédové se svými průvodci. Byli nadšeni vším, co jsme jim ukázali. Své dojmy uveřejní v časopisech svých států a časopisech mezinárodních.

V prázdniny 1932 zavítala do Velké filmová společnost pod vedením universitního profesora dr. Vladimíra Úlehly z Brna, aby zde natočili národopisný film „Mizící svět“.

Film ten jest zvukový. Němá kopie dosud pořízena nebyla. Pro film tu natočeno bylo asi 14 tisíc metrů surového filmu. Samotný film má délku asi 2.600 m.

Z místních pracovníků k vlastní práci nebyl však nikdo přizván a tak se stalo, že některé natočené scény neodpovídají skutečnosti. Film ten zachycuje jinak dosti typů zdejších a úryvky skutečného života a určitě uvede ve známost jméno naší Velké ve světě. 

Jednota Sokol získala do svého vlastnictví asi 1200 m filmu, v němž zachycen jest skutečný dnešní život v různých ročních obdobích a při různých slavnostech. Film tento má a bude míti velikou cenu dokumentární, historickou a musejní.