neděle, 27 leden 2019 14:28

Spolky ve Velké do roku 1931

V květnu 1919 byla ve Velké založena těl. jednota Sokol, která stala se střediskem veškeré pokrokové práce. Pořádá podniky tělocvičné a vzdělávací. Stará se o udržení kroje, písní a zdejších zvyků. Různými zájezdy umožňuje našim lidem seznati mnohá města naší vlasti.

Podniky těmito upozorňuje i cizinu na náš celý kraj. V roce 1929 zařídila v hostinci pana Jagoše kino, do něhož přicházejí návštěvníci nejen z Velké, ale i z okolí. V roce 1931 zařídila letní cvičiště z bývalého trhoviska, které získala od obce záměnou za pozemek, jejž obdržela při parcelaci velkostatku.

V roce 1920 založena byla ve Velké jednota „Orel“, která pořádá občas podniky tělocvičné a vzdělávací. Členové její zúčastňují se církevních slavností několikráte do roka.

Roku 1898 založen byl zde spořitelní a záloženský spolek. Při založení měl 34 členů a v roce 1932 má jich 465. V posledním roce byl obrat 5 milionů Kč. Reservní fond jest asi 90 tisíc Kč. Půjčuje se pouze občanům z Velké. Vklady mají zde i z okolních vesnic a Veličané, kteří jsou v Americe.

Stavební a bytové družstvo bylo založeno roku 1920. Při založení mělo 44 členů. Při parcelaci velkostatku dostalo 1 ha a 50 půdy za cenu 6.633 Kč.  Postavilo osm domků za cenu 360.000 Kč. V roce 1932 likviduje.

V roce 1921 vzniklo „Hospodářské družstvo“, které v místě zvláštních úspěchů nemělo a roce 1931 přešlo k „Hospodářskému družstvu ve Strážnici“.

Spolek Čsl. Červeného kříže byl ve Velké založen v roce 1921. Zvláštní činnosti nevykazoval a proto byl v roce 1932 zrušen. Práci sociální převzala těl. jed. Sokol a škola.

V roce 1929 byl utvořen spolek Katolické ženy a dívky, který organisuje příslušnice strany lidové. Stará se o věci politické a náboženské. Pro veřejnost pořádají někdy divadlo.

V roce 1931 založena ve Velké pro Velkou a okolí Místní jednota Československá obce legionářské, která čítá 22 členů. Úkol její jest v dnešní těžké době hospodářské v první řadě sociální.

V téže době vznikla pro Velkou a okolí skupina katolických legionářů, která čítá 10 členů.

Důležitější události po převratě, které dosud v obecní kronice nejsou zapsány.

V květnu 1919 byla v Praze pořádána národopisná slavnost „Praha Slovensku“, kde pan president přijal hold oddanosti od Slováků.

Byly tam skupiny z Velké, Lanžhota a Čičman. Z Velké bylo tam asi 30 osob. Vedoucím velické skupiny byl učitel Jaroslav Hudeček. 

Všichni účastníci byli přijati panem presidentem ve Španělském sále. Při zvláštní audienci byli z Velké 3 páry.

Při této příležitosti byly provedeny lanžhotské hody, na které jako přespolané přijeli Veličané na vozích. Slavnosti přítomen byl pan president a zástupcové cizích států. Věc se všeobecně líbila, zvláště naše „sedlácká“.

Účastníci zájezdu měli volný vstup do všech podniků, které tenkráte v Praze byly pořádány, prohlédli si všechny místnosti hradu a různá památná místa Prahy.

Dne 30. května 1919 zemřel Martin Zeman, sběratel písní a obecní tajemník, který sebral pro Bartoše slovácké písně z Velké a okolí.

Při kladení základního kamene k pomníku gen. M. R. Štefanika na Bradle, když projížděl pan president Myjavou, bylo jeho auto velickou skupinou zastaveno, podána mu kytice a zazpívána píseň: Teče voda, teče...

V lednu 1920 zdejší mlynář František Havlíček zavedl ve Velké v 60 domech elektrické světlo následkem nedostatku svítiva.

Dne 30. listopadu 1922 moravský zemský výbor schválil smlouvu mezi velkostatkem strážnickým a obcí Velkou, dle níž velkostatek se zavazuje provésti elektrické osvětlení Velké z vlastní elektrárny. Práce dokončeny byly dne 1. dubna 1923.

Dne 21. listopadu 1924 zemská politická správa povolila na žádost obecního zastupitelstva pět nových trhů k dosavadním čtyřem.

Dne 30. října 1927 zemřela tetička Kateřina Hudečková, která sama mnohé velické písně složila. Znala nejvíce slováckých písní, které samému Bartošovi zpívala.

V zasedání obecního zastupitelstva dne 18. března 1928 byl akademický sochař Franta Úprka jmenován čestným občanem městečka Velké. Po třicet let o prázdninách ve Velké pracoval a zde našel mnoho motivů ke svým pracím. Do Velké jezdil rád a všichni občané měli jej rádi. Obci Velké daroval odlitky prací, které z velického prostředí pod jeho rukou vyrostly. Dar tento jest základem Horňáckého musea Franty Úprky ve Velké, které bude zařízeno, jakmile se uvolní vhodné místnosti. 

Otevření musea se však nedočkal. Zemřel v Praze roku 1929 a pochován jest v Kněždubě. Pohřbu jeho zúčastnilo se z Velké obecní zastupitelstvo, těl. jed. Sokol a hudba pana Miškeříka.

V (říjnu) březnu 1930 při příležitosti oslav 80 tých narozenin pana presidenta s deputací okresu hodonínského byli i zástupcové obce Velké, a to radní Jiří Šácha a chlapec a děvčica – František Miškeřík a Kateřina Slováková. Obec Velká darovala panu presidentovi vyšívaný velický šáteček a vyšívanou deku. Výzdobu obou dle zdejších vzorů navrhla učitelka Vlasta Zemanová. O audienci u pana presidenta při slavnosti 7. března podal obecenstvu zprávu pan radní Jiří Šácha.

Dne 5. srpna 1931 projížděl pan president Velkou k pobytu na Slovensko. 

Nádraží bylo těl. jednotou Sokol vkusně ozdobeno. Vítání zúčastnili se škola, Sokol, legionáři, obecní zastupitelstvo, hasiči, hudba pana M. Miškeříka a obecenstvo z Velké a okolí.

Vlak projížděl zcela volně, takže všichni přítomní pana presidenta dobře viděli. Byl to okamžik vzácný, nezapomenutelný. Celá slavnost i s panem presidentem byla filmována. Film ten jest majetkem zdejší tělocvičné jednoty Sokol.