Obec Velká nad Veličkou - Oficiální internetové stránky      

KRONIKA OBCE VELKÁ NAD VELIČKOU OD ROKU 1920

1.      ÚVOD, KRONIKÁŘI

Tato pamětní kniha – kronika městečka Velká nad Veličkou (až do roku 1920 byl název Velká u Strážnice)- je založena a vedena na základů zákona o obecních pamětních knihách z 30. ledna 1920. Je vázána a číslována, a to na začátku strana a) až b), dále pak strana 1 až 200 (včetně).

Pamětní knihu založil a počal psáti první kronikář ustanovený obecním zastupitelstvem městečka Velké učitel Jan Pavliska.

Jan Pavliska, narozen 21. března 1884 v Čeladné, studoval na učitelském ústavu v Příboře, kdež maturoval v roce 1903. Dne 17. září 1904 nastoupil školní službu – před tím působil na obecné škole ve Staré Břeclavě – na zdejší pětitřídní obecné škole jako zatímní podučitel. Později byl pak jmenován definitivním učitelem. V lednu v roce 1915 (za první svět. války 1914 – 1918) nastoupil vojenskou službu v rakouské armádě v posádce v Bílovicích u Brna jako jednoroční dobrovolník, účastnil se bojů na ruské frontě, kdež byl v roce 1916 zajat. Domů do Velké se vrátil 22. října 1920 jako ruský legionář. V roce 1921 byla ve Velké zřízena měšťanská škola, na níž pak učitel Jan Pavliska působil do své smrti. Zemřel 14. dubna 1931 a pochován jest ve Velké.

Od svého příchodu do Velké, to jest od roku 1904, účastnil se činně kulturního života v obci. Pracoval v ochotnickém divadelním kroužku, byl dobrým houslistou, dlouholetým jednatelem ve sboru dobrovolných hasičů, činovníkem v tělocvičné jednotě Sokol, činovníkem v Jednotě čs. obce legionářské, pracovníkem v Horňáckém museu a v jiných ještě korporacích. U velických občanů byl ctěn a vážen a jeho předčasného odchodu zemřel ve věku 47 let na zákeřnou nemoc TBC v krku, litovali jak jeho nejbližší příbuzní, tak i četní jeho žáci a všichni spoluobčané. Veliká účast na jeho pojřbu 16. dubna 1931 svědčila o tom, že byl ve Velké vážený a oblíbený.

Druhým obecním kronikářem po úmrtí učitele Jana Pavlisky byl v roce 1931 obecním zastupitelstvem ustanoven učitel Jan Bureš.

Narodil se 14. května 1890 v Hlásnici, okres Polička. Učitelský ústav navštěvoval v Poličce, kdež roku 1910 maturoval. První místo ve službě školní nastoupil 2. listopadu 1910 na Rohatci, pak od 1. září 1911 do 31. srpna 1912 působil v Nové Lhotě, od 2. září 1912 do 31. ledna 1915 ve Hrubé Vrbce, pak od 1. února 1915 do 30. května opětně v Nové Lhotě jako zatímní správce školy.

Dnem 1. června 1915 nastoupil jako definitivní učitel na obecné škole ve Hrubé Vrbce, avšak 21. června 1915 narukoval do Brna. Účastnil se bojů na ruském bojišti, v roce 1916 v červenci byl u Dubna zajat. Domů do vlasti se vrátil 10. září 1920 jako ruský legionář. Do 31. VIII. 1922 působil ve Hrubé Vrbce a od 1. září 1922 ve Velké na měšťanské škole a pak od      193  až do dne úmrtí 6. září 1948 jako řídící učitel na obecné škole.

Za okupace byl jako ruský legionář 30. června 1941 dán do výslužby, avšak po osvobození v roce 1945 nastoupil opět jako ředitel na národní školu ve Velké.

Byl povšechně znám jako dobrý školský, kulturní a národopisný pracovník. Byl dlouholetým předsedou Jednoty čs. obce legionářské, dlouholetým jednatelem a duší Sokola, vedoucím sokolského kina, správcem Horňáckého musea, obecním knihovníkem od roku 1922, též obecním tajemníkem 1942 – 1946. Pro svoji dobou, ušlechtilou a pracovitou povahu požíval v obci cti a vážnosti.

Jako nenadálá smrt – zemřel 6. září 1948 po operaci prostaty ve věku 59 let – překvapila a zarmoutila mnohé z jeho známých spolupracovníků s spoluobčanů.

6e byl tuze ctěn a vážen, svědčí veliká účast na jeho pohřbu v den 8. září 1948, nejen účast z Velké, ale z celého okolí Horňácka se přišli rozloučiti s váženou a ctěnou osobou, jako byl učitel a kronikář Jan Bureš.

Po odchodu kronikáře Jana Bureše byl ustanoven místním národním výborem ve velké za obecního kronikáře ředitel národní školy ve Velké Vladimír Klusák.

Narodil se 15. dubna 1888 v Josefově u Hodonína jako syn správce školy Karla Klusáka, jenž pak v roce 1891 se stal nadučitelem na dvojtřídní obecné škole ve Velké. Studoval na státním gymnasiu ve Strážnici, tam maturoval v roce 1908 a v roce 1909 na učitelském ústavu v Praze. Dne 15. září 1909 byl ustanoven zatímním učitelem v Javorníku u nadučitele Františka Mašíka, od roku 1910 – 1913 působil jako zat. učitel ve Velké, od. 1. září 1913 jako definitivní učitel II. třídy na obecné škole v Tasově. Dne 21. června 1915 narukoval jako jednoroční dobrovolník za I. světové války do Brna a vrátil se jako důstojník v prosinci 1918 z francouzského (západního) bojiště.

Od 1. ledna 1919 nastoupil na obecné škole ve Velké, kdež působí stále až do 31. července 1940, neboť od 1. srpna 1940 byl ustanoven řídícím učitelem na pětitřídní obecné škole v Lipově, odkud přešel zase od 1. září 1941 jako řídící učitel na obecnou školu ve Velké. Zde působil až do května 1945, potom byl kratší dobu řídícím učitelem ve Hrubé Vrbce (21. V. 1945 – 30. IV. 1946) v Kuželově (1. XI. 1947 – 30. X. 1948) a id 1. listopadu 1948 trvale ředitelem národní školy ve Velké až do 31. srpna 1950, kdy odchází do výslužby.

Rozsáhlá je jeho práce mimoškolní. Od července 1918 do roku 1942 byl obecním tajemníkem městečka Velké.

Byl starostou Tělocvičné jednoty Sokol od 8. února 1938, matrikářem Okresní hasičské jednoty (dříve župy) od 23. dubna 1934, jednatelem od roku 1933 a pak správcem Horňáckého musea od roku 1949, je dosud jednatelem sboru dobrovolných hasičů od roku 1931 (nyní Místní jednoty ČSPO), obecním knihovníkem od 15. IX. 1948.